Domů

30.05.2013 19:13

Domů

Čarovná krajina rozlehá se přede mnou,
skláním před ní úctu svou,
slunce rozzářilo lístky stromů,
ví jak moc chci domů.

Tam kde kořeny začaly růst,
držím v životě samý půst,
zoufale volám o pomoc,
dostává se mi jen bezmoc.

Tak tu bloumám dál,
jen blázen by to vzdal,
jednou dojdu svého cíle,
pak přijde mi to jako chvíle.

Nadechnu se opojného vzduchu,
budu konečně ve svém kruhu,
uzavře se a vejde v hvězdné souřadnice,
osvícené bude moje srdce.

Veronika Werner