Srdce za srdce
Srdce za srdce
Byl jsi dechem v dechu touhou nepoznanou,
jen sleduju žár plamenů jak nocí planou,
a na místo závoje tepla co měl by hřát,
musím se své lásky navždy vzdát.
To co cítím já nikdo mi nemůže dát,
tak jako já se nikdo neumí života vzdát,
ten kdo srdce celé chce mít,
bezpodmínečnou láskou nechá si život vzít.
To životem co bral lásku prožitou,
vydláždil cestu osudem tak složitou,
dokáže někdo srdce za srdce dát,
nedívat se na to co má se stát.
Co v životě čeká nás jiného než ten cit,
pro který tak moc chce každý být,
ale nedá všechno do své touhy,
na zápěstí si nechá železné kruhy.
Okovy chladné kterých nejde se zbavit,
a za svou touhou skrze trny razit,
chápu že je to jen v pohádkách skutečností,
ale bláznům se říká že přeje štěstí.
Tak půjdu životem dál,
budu pátrat kdo by se vzdal,
pro srdce za srdce darované,
co je v životě snadné?
Veronika Werner